|
|
Odstranění organického znečistění z vody s využitím UV záření.
Venská, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití UV záření pro odstranění nežádoucích látek z vod. V teoretické části shrnuje zdroje UV záření pro vodárenské aplikace, jejich výhody a specifika. Jsou zde popsány takzvané pokročilé oxidační procesy využívající právě tento druh záření. Dále jsou rozvedeny degradační procesy skupiny polutantů pyridinu a jeho derivátů, konkrétně halogenovaných derivátů. V experimentální části je zkoumána fotodegradabilita a rychlost odstranění pyridinu z modelové vody cirkulující v uzavřeném systému. Je hodnocen jak vliv koncentrace pyridinu v této modelové vodě, tak působení dávky přidaného peroxidu vodíku. Ke stanovení koncentrací pyridinu v odebraných vzorcích bylo využito plynové chromatografie.
|
|
|
Studie variant čištění specifických odpadních vod
Pernička, Jan ; Ručka, Jan (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi čištění odpadních vod s nízkým množstvím organického znečištění u malých zdrojů znečištění. V rešeršní části práce bude proveden popis objektů s nízkým množstvím organického znečištění v odpadních vodách a možné způsoby čištění těchto odpadních vod v závislosti na velikosti zdroje znečištění. V praktické části budou navrženy možné technologické varianty čištění málo organicky zatížených odpadních vod pro konkrétní objekt.
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Fyzikálně chemické vlastnosti vody stabilizačních nádrží z hlediska welfare ryb
OKROUHLÝ, Vít
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem fyzikálně-chemických ukazatelů vody na účelově nasazenou obsádku ryb, včetně bilance (TN, TP, N-NH4+, BSK5, CHSKCr a NL105) a zadržení TP a TN v biomase ryb. Práce hodnotí také přírůstek a mortalitu nasazených ryb, a také sleduje rovnováhu mezi primární a sekundární produkcí. V úvodní časti práce jsou teoreticky popsány parametry, které byly měřeny v SN2. Hlavní část předložené práce popisuje pokus a jeho podmínky, metodiku měření jednotlivých parametrů a shrnutí dat ve formě tabulek a grafů, tak aby bylo dosaženo přehledné prezentace fyzikálně-chemických vlastností vody, bilance živin v nádrži, produkce ryb a abundance zooplanktonních organismů. Údaje v této části byly také slovně stručně shrnuty pod tabulkami a grafy. I přes časté nepříznivé hodnoty měřených parametrů se obsádka ryb doznala výbornému přírůstku 932,72 kg a 907 kg.ha-1, mortalita kapra však byla mírně vyšší vlivem možné predace vodních predátorů nebo odlišnými nároky na prostředí rozdílnými věkovými skupinami kapra (Cyprinus carpio). Přežití ostatních nasazených ryb bylo v rámci normativních ztrát, s výjimkou ročky candáta (Sander lucioperca), který v těchto podmínkách nebyl schopný přežít. Příčinou přežití ryb za často až extrémních podmínek může být jejich migrace do míst, kde jsou mírnější podmínky nebo také dobrá kondice ryb způsobená přísunem přirozené potravy. Bilance živin v SN2 dosahovala u TP, TN a N-NH4+ pozitivních hodnot. Naměřené hodnoty na přítoku byly tedy vyšší, než hodnoty na odtoku ze SN2. Obsah organických látek (BSK5, CHSKCr, NL105) byl na odtoku ze SN2 až na výjimky vyšší než na přítoku do SN2. Zatížení organickými rozpuštěnými i nerozpuštěnými látkami se zvýšilo na odtoku vlivem rozvoje produkčních procesů.
|
|
|
Odstranění organického znečistění z vody s využitím UV záření.
Venská, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití UV záření pro odstranění nežádoucích látek z vod. V teoretické části shrnuje zdroje UV záření pro vodárenské aplikace, jejich výhody a specifika. Jsou zde popsány takzvané pokročilé oxidační procesy využívající právě tento druh záření. Dále jsou rozvedeny degradační procesy skupiny polutantů pyridinu a jeho derivátů, konkrétně halogenovaných derivátů. V experimentální části je zkoumána fotodegradabilita a rychlost odstranění pyridinu z modelové vody cirkulující v uzavřeném systému. Je hodnocen jak vliv koncentrace pyridinu v této modelové vodě, tak působení dávky přidaného peroxidu vodíku. Ke stanovení koncentrací pyridinu v odebraných vzorcích bylo využito plynové chromatografie.
|
|
|
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
SOUKUPOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit diverzitu makrozoobentosu na podélném profilu Živného potoka, který protéká městem Prachatice a je do něj vyústěn výtok z městské ČOV. Byly prováděny odběry na 4 profilech- C, U, E a R, každý v pěti různých datech během roku 2015. Na základě determinace a stanovení početnosti a biomasy byl spočten saprobní index a Shannon-Wienerův index diverzity. Biomasa ani početnost společenstva makrozoobentosu se statisticky významně nelišila mezi jednotlivými odběrovými profily. Naopak hodnoty saprobního indexu a indexu diverzity se mezi lokalitami statisticky významně lišily (p < 0,05). Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti a biomasy makrozoobentosu bylo dosaženo nad výtokem z ČOV v profilu U (2068 ? 1712 ind.m-2), naopak nejnižší průměrné hodnoty početnosti byly zjištěny v profilu E pod výtokem z ČOV (925 ? 781 ind.m-2), biomasa společenstva makrozoobentosu byla nejnižší v profilu R (4,25 g.m-2). Saprobní index se pohyboval v hodnotách 1,55 - 2,32 odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= 2,59), naopak v následujícím profilu U, který se nacházel ve městě nad ČOV, byl nejnižší (H´= 1,52).
|
|
|
Studie variant čištění specifických odpadních vod
Pernička, Jan ; Ručka, Jan (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi čištění odpadních vod s nízkým množstvím organického znečištění u malých zdrojů znečištění. V rešeršní části práce bude proveden popis objektů s nízkým množstvím organického znečištění v odpadních vodách a možné způsoby čištění těchto odpadních vod v závislosti na velikosti zdroje znečištění. V praktické části budou navrženy možné technologické varianty čištění málo organicky zatížených odpadních vod pro konkrétní objekt.
|
|
| |
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
host ::
RSS.